Naše obec čítala v roce 1840 54 čísel popisných. Poměrně četné požáry v této době se hasily velmi primitivním způsobem. Používalo se háků na dlouhých bidlech, kterými se strhávaly hořící trámy a krovy a ty byly zalévány vodou donášenou v putnách nebo konvích.
Vodní zdroje byly však naštestí velmi četné. Téměř u každého statku byl malý rybníček, dále byly větší rybníky obecní a u každého stavení byla studna s pumpou. Dřevěnná stavení s doškovými střechami velmi často vzplála požárem zapříčiněným petrolejovou lampou popřípadě svíčkou a požár se za větru velmi rychle šířil na ostatní domy. Proto lidé vymýšleleli rafinovanější způsoby hašení.
Např. stavěli různé vodní stříkačky. První, dřevěnná, byla u prvního sboru v Solnici v roce 1772. Toto velmi jednoduché zařízení muselo stát u ohně a voda se do něho nalévala vědry. Druhý sbor dobrovolných hasičů vznikl v Rychnově v červenci roku 1871. V roce 1876 došlo k některým změnám k lepšímu i v naší obci a to v důsledku vydání zákona o požární policii. Někteří občané zakoupili malé přenosné podpažní stříkačky zvané berlovky a obec zakoupila větší počet impregnovaných košíků na vodu.Dne 27. července 1886 obdržela naše obec přípis od Okresního výboru z Rychnova, ve kterém se přímo nařizuje, aby byl v Dlouhé Vsi utvořen hasičský sbor a pořízena větší stříkačka. Jelikož toto nařízení dostaly i sousední obce Roveň a Peklo n. Zd., vznikl návrh na zakoupení společné stříkačky, která by byla umístěna v Rovni. Dlouhá Ves však na tento návrh nepřistoupila a zakoupila dne 19. srpna 1886 od firmy Fr. Smekal v Olomouci první dvoukolovou stříkačku a 20 m hadic za 310 zlatých.
Na výzvu tehdejšího starosty pana Hynka Dvořáka se do sboru dobrovolně přihlásilo 25 členů. Na hejtmanství byly schváleny stanovy a již 9. ledna 1887 se konala první valná hromada, na které byli zvoleni první funkcionáři.V následujících letech se postupně rozrůstal inventář sboru, nakupovaly se přilby, obleky, sekyry, žebříky a další výzbroj a výstroj. Členové se cvičili, původně docházeli do Rychnova, později si vytvořili vhodné podmínky přímo ve vsi. Dne 30. března 1887 se poprvé zúčastnili požáru v Rovni. Při tomto výjezdu se ukázala dvoukolová stříkačka velmi nepraktickou, jelikož si na ni nemohlo nasednout mužstvo a dvojité oje se velmi obtížně zapřahalo, nehledě na to, že koně na to nebyli zvyklí. Z těchto důvodů obec 24. srpna 1887 vyměnila u dodavatelské firmy tuto stříkačku za čtyřkolovou za příplatek 292 zlatých.
Dne 16. října 1887 byla započata výstavba tohoto požárního skladiště. Celkové náklady na něj byly 283 zl. 33 kr. Tato fotografie je z roku 1907. Reprodukci provedl Vladimír Hostinský. Cvičná věž byla postavena v roce 1900 a v roce 1909 ji skácel vítr. V roce 1910 byla postavena věž nová na horní straně skladiště. Před skladištěm stojí výše zmíněná čtyřkolová stříkačka. Poslední vpravo u navijáku stojí velitel sboru Eduard Vašátko.
Každý sbor musel příslušet k župě. Náš se přihlásil za člena Župní hasičské jednoty východních Čech se sídlem v Kostelci n. Orl. Při župním sjezdu 10. června v Týništi dne 1887 byl náš sbor přijat za člena župního svazku a měl v něm své zastoupení. Na fotografii přibližně z roku 1900 jsou členové župy. Dole zleva: Václav Malý, náměstek starosty župy "Stráž na Východě" Josef Macháček, jednatel České zemské hasičské jednoty a zakladatel a starosta župy "Stráž na Východě"; Rufer Josef, župní dozorce. Nahoře zleva: Josef Čermák, jednatel; Vojtěch Balcar, pokladník.