Dlouhá Ves je malá vesnice v podhůří Orlických hor čítající asi 300 obyvatel. V současné době je místní částí města Rychnova nad Kněžnou. První zmínky o Dlouhé Vsi se zachovaly ze 13. století. Po pádu Slavníkovců, jimž původně celé Podorlicko patřilo, dostalo se panství Boleslavu II. Začali se zde usazovat obyvatelé v hojnějším počtu a patrně v této době byla založena Dlouhá Ves.
Po roce 1407 prodali majitelé rychnovské panství Vilému z Pernštejna, který obyvatelům Dlouhé Vsi udělil právo, aby mohli svobodně (bez omezení ze strany vrchnosti) rozhodovat o svých statcích. Jeho syn Jan panství prodal a vystřídali se následující majitelé: Arnošt, felckrabí v Horních a Dolních Rakousích; Ferdinand I., Maxmilian II. a Rudolf II.
Dne 21. května 1577 prodal Rudolf II. rychnovské panství Burjanovi Trčkovi z Lípy a na Světlé. Dlouhoveská obec byla vesnicí poddanou a obyvatelé byli závislí na vrchnosti. Obec spravoval rychtář, kterého jmenovala (později volila) vrchnost. Vyřizoval rozkazy vrchnosti, staral se o majetek obce a o chudé a urovnával spory. Jeho symbolem bylo obecní právo, tj. svazek řemínků asi 50-60 cm dlouhých spletených s rukovětí, který ležel při vykonávání práva na stole.
Dnes je uloženo v Muzeu Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou. Rolníci se nesměli bez svolení vrchnosti ve vsi usazovat ani vystěhovat. Taktéž nesměli odkazovat majetek a museli robotovat.
V den sv. Diviše 7. října 1578 stanovil Trčka, že majitelé dvorců v Dlouhé Vsi dají místo roboty ročně 61 kop, 53 grošů a 3 peníze. Obyvatelé obce se živili chovem dobytka, polním hospodářstvím, ovocnářstvím. Z obilí se selo hlavně žito, oves, méně pšenice a ječmen, dále se pěstovaly brambory, zelí, len a konopí. Choval se hovězí dobytek, vepři a drůbež.
Roku 1587 prodal Trčka panství Kryštofu Betenglovi z Neyenperka a dále se střídali tito majitelé: po bitvě na Bílé Hoře Vincenc Muessiger z Gumpendorfu - r. 1629 Vincenc Zukkoni, probošt Vyšehradský - odkázal panství královně Kleonoře - ta jej r. 1640 prodala Albrechtovi Libštejnskému, hraběti z Kolovrat - jeho nástupcem byl hrabě František Karel - další majitelé až do roku 1945 byli Kolovratové Libštejnští a Krakovští. Poslední majitel Zdeněk Kolovrat Krakovský Libštejnský byl zbaven majetku a veškeré hraběcí hodnosti roku 1948. Tento rod založil Piarisitické gymnázium v Rychnově nad Kněžnou.
V roce 1848 byla zrušena robota a císař Ferdinand V. slíbil, že dá konstituci za zrušení roboty. V Dlouhé Vsi byla 17. března 1849 zavedena částečná samospráva a 16. dubna 1864 úplná. 18. června se dal pruský král Vilém I. do boje s Rakouskem a od 21. června 1866 procházela Dlouhou Vsí téměř každodenně císařská vojska. Dne 29. června prošlo tisíce vojáků směrem k Náchodu. Tyto události zapříčinily veliký zmatek a po uzavření smíru, kdy museli Prušáci tento kraj opustit, nastal nový čirý ruch.
Dlouhá Ves byla samostatnou obcí do roku 1950, kdy byla přiřazena k Rychnovu n. Kn. V roce 1957 se opět osamostatnila. V současné době je místní částí Rychnova.