Činnost před 2. Světovou válkou

Na župním sjezdu dne 3. července 1892 v Rovni a Dlouhé Vsi bylo přítomno 24 následujících sborů se 453 členy: Borovnice 15 členů; Borohrádek 8 členů; Častolovice 15 členů; Doudleby 21 členů; Javornice 15 členů; Kostelec 40 členů; továrna Z. Sejkory 22 členů a 20 hudebníků; Liberk 8 členů; Lipovka 8 členů; Lípa 16 členů; Lukavice 23 členů; Něm. Rybná 10 členů; Týniště 22 členů; Peklo 8 členů; Panská Habrová 16 členů; Potštejn 18 členů; Rychnov 46 členů; Solnice 14 členů; Slatina 5 členů; Sudslava 11 členů; Vamberk 21 členů; Záměl 11 členů; Roveň 22 členů a Dlouhá Ves 28 členů.

Za přispění obce a samotných členů se nadále rozrůstal a obnovoval inventář. Největší byla spotřeba hadic. Další velká váha činnosti spočívala na cvičení. Už v této době vznikali první společné srazy, na kterých se cvičilo ve stejnokrojích s náčiním. Spíše než na praktický přínos kladla tato cvičení důraz na efekt a kázeň. Ničím neobvyklým nebyly ani koncerty hasičských kapel.

Již v začátcích sboru se ujala tradice pořádání hasičského plesu a podobných kulturních akcí. Dle kroniky byl jeden takový ples 25. ledna 1914 přerušen z důvodu požáru jedné místní stodoly. Pro veliký mráz nebylo možno použít ani stříkačky a tak se hasilo již výše zmíněnými berlovkami.

Pozvánka na ples z roku 1936:

Poměrně veliký rozmach hasičského hnutí u nás, stejně jako spousta dalších činností, byly násilně zastaveny v roce 1914 vyhlášením války Srbsku, která se rozrostla v 1. Světovou válku. Dne 26. července 1914 byla vyhlášena všeobecná mobilizace a většina mužů musela opustit svůj domov. Důsledkem těchto událostí zůstal z celého sboru sám velitel, který snad z nařízení hejtmanství založil odbor žen (původně 12, později až 19 členek).

Většinou se jednalo o svobodné dívky ve věku od 18 do 24 let, které poměrně s velikou chutí cvičily a brzy uměly výborně zacházet se stříkačkou. To trvalo až do roku 1918, kdy se ženy nepohodly a některé přestaly docházet do cvičení. Velitel oslovil tedy mladé hochy ve věku od 15 do 17 let (osmnáctiletí ještě v tomto roce museli narukovat) a sestavil jinošskou družinu, pozdější hasičský sbor.

Tyto neradostné roky vyústily nakonec do vzniku samostatného československého státu a pro jeho občany nastaly opět lepší časy. Domů z války se již nikdy nevrátilo 17 dlouhoveských mužů. Budiž jim zachována věčná památka.

Poválečný hasičský život velmi těžko navazoval na zaběhnutý předválečný. Mladí hasiči však překonávali těžké překážky s optimismem a tak vznikl například divadelní sbor. V roce 1922 bylo v místní hospodě pana Ant. Příhody postaveno svépomocí malé jeviště a na něm předváděny tzv. jednoaktovky a kuplety. Po prvních třech představeních vydělali divadelníci 1100,- Kč. Tyto peníze však opět investovali do divadla a za přispění hasičské pokladny zakoupili nové jeviště od rolnickočtenářksé Besedy v Lipovce. V roce 1923 vznikla připojením ochotníků z Jahodova a Rovně Jednota divadelních ochotníků Žižka. Tento spolek převzal od hasičského sboru kulturní, společenské a výchovné záležitosti a fungoval až do roku 1948.

Po 1. Světové válce se hasičské sbory spojovaly v okrsku místo předválečných žup. Jinak činnost v podstatě navazovala, nadále se pořádala cvičení s výzbrojí v krojích (tzv. sekerková cvičení), ale i cvičení se žebříky a se stříkačkou, dokupoval se inventář, pořádali se různé plesy (např. také maškarní) a v neposlední řadě se vyjíždělo k požárům. Rozvíjela se také samozřejmě technika a spousta větších sborů již používala motorové a automobolivé stříkačky (mezi prvními Vamberk, Rychnov a Solnice).

V roce 1936 při výročí 50 let od založení sboru bylo na valné hromadě schváleno rozhodnutí o nákupu motorové stříkačky. Dne 26. března byla zakoupena přívěsná motorová stříkačka od firmy Stratílek Vysoké Mýto za 26 500,- Kč. Peníze byly z části z obecní pokladny, zčásti z dobrovolných příspěvků obyvatel a zbytek tvořila půjčka města. Stříkačka byla vybrána po několika ukázkách konkurenčních strojů a po návštěvě závodu Stratílek ve Vysokém Mýtě.