Kronika - ze života sboru

V roce 1891: "Nový národní stejnokroj hasičský. Na sjezdu hasičském v Praze na oslavu zemské jubilejní výstavy r. 1891 shledáno jaká se jeví různost výstroje a výzbroje u jednotlivých sborů i označení hodnostářů. Proto usneseno zavézti jednotný ústroj a výzbroj u všech sborů v Čechách. Té práce se ujal sám ústřední výbor Zemské Hasičské Jednoty Království Českého, zvoliv k tomu zvláštní komisi, by vypracovala návrh na zavedení nového jednotného kroje hasičstva českého. Zvolené komité ujalo se práce té horlivě a předložilo návrh na kroj sestávající z modré soukenné čamáry kalhot a čapky. Návrh byl přijat a doporučen sborům. Na sborech se žádá, by pozvolna dle možnosti kroj přeměňovaly a při nových sborech se dle toho řídili, aby během několika let bylo vše stejné dle předpisu zemské ústřední jednoty."

V roce 1903: "Ve dnech 15. a 16. srpna konal se všeslovanksý sjezd v Praze při oslavě 50ti letého trvání sboru pražského, při němž byla uspořádána hasičská výstava. Na sjezdu tom bylo účastno na 16 000 účastníků z Čech, Moravy, Slezska a Haliče. Též tam byli zástupci z Francie, Chorvatska a Ukrajiny. Na Staroměstském náměstí provedeno sborem pražským velkolepé cvičení. Sbor náš zastupovali Josef Pavel čp. 3 a Žabokrtský Fr. čp. 37."

V roce 1909: "Při velkém podzimním větru zhroutila se cvičírna. Sloupy u země úplné shnilé neudržely nápor větru. V následujícím roce 1910 postaveno nové na horní straně zbrojnice, leziště. Byly do země asi 160 cm hluboko zabetonovány čtyři traversy, ke kterým nad zemí připevněny šrouby a skobami silné sloupy. Sloužilo svému účelu až do r. asi 1950."

Požár: "Dne 29. prosince r 1910 vznikl požár kolny pro stroje a vepřínu u Eduarda Vašátky čp. 32. O 1 hodině v noci soused Rozum harcovkou vzbudil celou obec. Shořelo asi 100 slepic a všechno seno. Stroje z kůlny a prasnice z vepřína zachráněny. Kolna byla krytá došky a lepenkou, z níž horkem stékal dehet."

V roce 1911:

V roce 1924: "Ve schůzi výboru 9. 1. bylo na programu vyúčtování plesu a urovnání sporu mezi obcí a sborem. Člen obec. zastupitelstva a náš pokladník sděluje, že obecní zastupitelstvo není spokojeno s odváděním zemské dávky ze zábav sborem a navrhuje, aby byli posílání dva revisoři od obce ke každé zábavě. Po rušné debatě zůstává při navržené výši zemské dávky. Ve schůzi 2. 5. stanoveno cvičení na 11. května ve dvě hod. odpoledne. Dají se šít nové pracovní kalhoty, polovic bude svěřena krej. Kuchařovi a polovic krejčímu Urbanovi. Župní schůze se zúčastní br. velitel Plodek. Dále připomenuta útržba stroje a oprava skladiště. Od ministerstva školství obdrželi jsme 280 Kč na knihovnu. Ze schůze 29. 11. Ples stanoven na sobotu 10. ledna. Sál propůjčí hostinský zdarma, jen se zaplatí petrolej do lamp a 1/2 q uhlí."

Požár: "Byla neděle 29. října 1929 všeobecné volby. Celý den scházelí se občané k urně v hostinci u Macháčků. Pisatel jako člen volební komise za dorost, byl pověřen výsledky voleb hlásiti okresní volební komisi v Rychnově n Národním domě. Na zpáteční cestě stavil se v hospodě, kde byla větší sešlost a debatovalo se o volbách. Tu p. Šlemr vyšel ven, vykřikl hoří. Všichni běželi jsme se přestrojit. Vytažená stříkačka, do které zapřáhl 1 koně br. Dušánek. Dojel až k Noskovým čp. 40. Kůň uviděl oheň a dál, že nepůjde. Stříkačka dotlačena k reservátoru občany a hned započato s hašením kůlny, na které hořelo seno. Dali jsme hned dvoják. Jednu proudnici uchopil Talavašek J. a druhou pisatel těchto řádků. Vytáhli jsme hadice po schodech nad kůlnou, kde hořelo seno. Asi po čtvrt hodině přijela rychnovská automobilka, naší stříkačku odsunuli a zapojili svoji na naše hadice. Toto mezidobí, kdy nešla voda, by se bylo zle vymstilo na nás dvou, neboť kouř z hořícího sena nás již dusil a v poslední chvíli, když zase šla voda jmse se polili a vzkřísili. Oheň vznikl v 9 h. večer, schořela stodola na pilířích, vyšalovaná prkny, kryt nad zděnou kůlnou. Ve stodole všecko obilí a stroje, jen vytažen elektromotor. Požáru se činně zúčastnil sbor rychnovský a roveňský."

V roce 1936: "Jubilejní rok. 50 let uteklo od založení hasičského dobrovolného sboru v Dlouhé vsi. Kolik hodnot zachránil sbor u 22 požárů v obci a mimo toho zúčastnil se skoro všech požárů v okolí. Kolik schůzí absolvovali činovníci sboru, bezpočet cvičení prodělali členové, všechno zdarma z lásky k bližnímu ... Ve výroční valné hromadě 6. ledna 1936, přivítal br. Plodek okrskového náčelníka Josefa Šklíbu a okrskového jednatele Ladislava Šklíbu. Za nového člena se přihlásil Juriga Josef. Rokováno o nepřípustném chování se br. Krčmáře o plese a vyloučen ze sboru (opil se v hasičském stejnokroji a způsobil rvačky). Br. předseda žádá přítomného starostu obce a pokladníka obce, by podporovali naše přání, pořízení motorové stříkačky."

V roce 1970:

V roce 1971: "Ze schůze výboru 31. srpna. Vyrovnání zájezdu do Strážnice. Po sečtení položek byl schodek 216 Kčs, který bude vyplacen z pokladny sboru. Za zaslané odznaky k výročí sboru v Kostelci, zasláno 50 Kčs. Savinec Mir. vznesl požadavek na zapůjčení vysílačky ČSTV. Výbor souhlasí s podmínkou, že Moravec Mir. bude dělat obsluhu. Požadavek MNV, aby MPS sestavil plán činnosti na 5 let. Výbor se usnesl, že budou opraveny vodní nádrže v obci. Dále chce zařídíit požární zbrojnici a to montážní stůl, svěrák, skříně na šaty a sirénu. Požadavek sboru k MNV je zvýšit rozpočet na běžný rok na doplnění výzbroje a výstroje."

Tolik výběr z kroniky. Náš sbor dále vlastní několik hasičských věstníků z přelomu 19. a 20. století, ve kterých je útržkovitě zaznamenána i činnost ostatních sborů a jiných organizací v naší zemi.

Autorem kroniky je br. Oldřich Vašátko.